Hříšná 6-12

1. ledna 2010 v 14:40 | Miss.Šuliiinka*..zase vymýšlí příběh..x) |  Pokus o knížku...
Ráno zaspím. Snad poprvé v tomhle roce. A když zaspím já, tak to znamená, že zaspí i Dan. Vyskočím z postele a běžím k němu do pokoje.
"Vstávej Dane, dělej"tahám ho z postele.
"Neee, ještě chvíli"skučí.
"Blbe, už jsme dost zaspali, takže už ani vteřinku"vykřiknu. To ho probudí. A už si stele postel. No, stele…to je dost přehnaný výraz. Spíš zmuchlá peřinu a polštář do úložného prostoru a narovná deku na posteli.
Rychle se vrátím zpátky do pokoje a vrtá mi hlavou, proč nás nevzbudila aspoň mamka. A pak mi to dojde. Dneska rodiče museli jet dřív, tak proto. To znamená, že ještě musíme vypustit Astru na zahradu. To udělá Dan, ten moc práce s oblíkáním ani s česáním nemá.
Jak jsem si myslela, tak se nestalo. Když jsem se upravila a vypravila do kuchyni, tak jsem narazila na Dana, ale i na loužičku na koberečku.
"Ty blbečku!"zařvu. Ne, nenadávám psovi, ale Danovi, který se cpe štrúdlem bez ohledu na chudáka psa. "Co jé"zahuhlá s plnou pusou. "Tohle je,"ukážu na loužičku a odnesu kobereček do vany, kde ho namočím, na víc mi čas už nezbude. Vypustím čekající a kňučící Astru na zahradu, rychle sbalím svačinu, do ruky si vezmu kousek štrúdlu a jdu se obout.
"Ty nejdeš?"zahučím na Dana. "Jó, času dost."odpoví.
Před školou potkám Radka: "Ahoj, hele, ty jsi na mě naštvaná?" Bože, to je dřevo, říkám si v duchu, ale poté s úsměvem odpovím: "Ne,proč? "Tak včera, jak jsme se pohádali."řekne. "Pohádali?"dělám udivenou. "Ale prosím tě, to nic nebylo."řeknu nakonec a jdu ke dveřím, abych už byla ve škole.
Celý den ve škole proběhne nijak zvláštně. Až teď nějak začnu přemýšlet o té dovolené, co nás čeká. A těším se. Bude to něco nového, odreagování.
Doslova vtancuji do baráčku, pohladím a vypustím Astru na zahradu a jdu do pokoje. Dnes mi ani nevadí, že jsem v celém baráku sama, i když někdy se to hodí. Jsou to ty chvíle, které bych nejradši nezažívala. V té chvíle nesnáším, když na mě někdo mluví a už vůbec, když vyzvídá.
Převlečená skočím na postel a prolistuji časopis, který jsem si už dávno koupila a ještě se k němu nedostala.
Jako vždy mě zabaví. Vyskočím z postele, protože dole v hale slyším hluk. Zvednu se a jdu se kouknout ke schodům.
"No jasný, kámo a ona…"slyším mluvit Dana. "Jé, čau Ely, pojď k nám, musíš nám pomoct,"zavolá na mě brácha. Nám?? Jakmile sejdu dolu, uvidím Sama. "Ahoj,"pozdravíme se. "Ely, pojď sem, ty jsi mi vždycky vybírala dobře oblečení, potřebujeme poradit, budeme mít nějaký představení ve škole a potřebujeme něco slušného. "Tady mám nějakej katalog, viděli jsme ho ve městě, nejsou drahý a potřebujeme nějakou novou košili."vysvětlí Dan.
Sedneme si všichni v obýváku na gauč a já vezmu do ruky katalog. No, měli pravdu, drahé nejsou, ale teda nic moc: "Kluci, promiňte, ale ani jedna mě teda nezaujala," "To jsou košile pro nějaký seriózní staříky, vy potřebujete trošku jiný. Třeba tobě Dane vždycky sluší taková smetanová a…" Kouknu na Sama a chvíli přemýšlím. "Tobě bych vybrala nějakou zelenkavou,"dokončím.
"Vidíš kámo? Já ti říkal, že Eliška tomu rozumí,"řekne Samovi a otočí se zpátky na mě: "Ely, a nechtěla by jsi s náma zajít do města? My by jsme to už chtěli mít z krku koupený,"prosí brácha. "No, tak jo,"rozhodnu se a hned se zvedáme a odcházíme.
V prvním krámu nepořídíme, mají tam totéž, co jsme viděli na letáku. Pořídit se nám podaří až ve třetím krámu. Mají tu přesně to, co jsem navrhovala. Vrhnu se po těch košilích, jak po trofejích. " Tak, přesně tyhle. Běžte si je zkusit,"zavelím. Bez keců mě poslechnou, asi jsou vážně rádi, že jsem s nimi šla. I když vylezou z kabinek, tak jsem s nimi spokojená: "Jo, jsou skvělý," "My nebo ty košile?,"zeptá se s nevinným kukučem Sam. "Samozřejmě ty košile,"nedám se.
Nakonec nepořídíme jen košile, ale u pokladny narazíme i na super kravaty. Každému jednu vyberu: "Jo, tahle má zelený otazníky, to bude srandovní a je to vkusný, nejsou moc velký. No a tahle má hezký proužky."
Když vyjdeme z krámu je na nich vidět, že jsou sice spokojení, ale otrávení, což se za chvíli potvrdí: "Fuj, teda tohle je horší než v zimě mrznout venku,"řekne Dan a Sam se k němu přidává. "Hele Ely, když si na nás byla tak hodná a pomohla nám, tak my tě zveme někam na véču, jo?,"řekne Sam. "Jo, tak jdem."řekne Dan a vezme mě kolem ramen.
V restauraci "U Slona" se skvěle bavíme. Nejen zvláštními názvy jídla, ale také musím uznat, že se mi dnešní den líbil. Danovi se povede převrhnout kolu,co mu přinesou, Sam zas rozsype párátka po zemi a já, když napichuji kroketu, tak mi vyletí až někam, no nevím kam. Celý vysmátí a skvěle najezení vypadneme z restaurace. Ve dveřích se otočím na číšníka a vidím na něm, že je rád, že jsme konečně vypadli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 betty-twe SB!! betty-twe SB!! | Web | 12. ledna 2010 v 20:46 | Reagovat

Ahojky ty mas taky azjimavy blog. a pises moc pekene!!! cetla sem ze hledas novy SB tak jestlis e chces  spratelit tak ja si te pridam:-d jsi pro??

2 eva-online eva-online | Web | 1. února 2010 v 17:24 | Reagovat

Super!! Chci pokračování!! :)

P.S. Jo a přidala jsem si tě do oblíbenejch blogů, tak doufám, že ti to evadí :)

3 Violet Violet | E-mail | Web | 28. února 2010 v 16:24 | Reagovat

nadherny cetla sem to cely fakt super.nechces byt sb!:?

4 pprazdninka pprazdninka | Web | 20. března 2010 v 16:52 | Reagovat

máš to hezky já si taky pišu knižku před chvíli jsem si to o něco zase dopnila, ale já to radši nezveřejňuju:D to by dopadlo blbě. :D

5 aranis aranis | 11. dubna 2010 v 18:54 | Reagovat

měla bys to poslat do vydavatelstvi

6 chelsey chelsey | Web | 30. dubna 2010 v 14:21 | Reagovat

super ako aj tie ostatné !!!

7 Moničká Moničká | Web | 28. května 2010 v 17:47 | Reagovat

super♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama