Červenec 2009

Hříšná 6-11

31. července 2009 v 19:02 | Miss.Šuliiinka*..zase vymýšlí příběh..x) |  Pokus o knížku...
Cestou domu si vykračuji v poklidu. Docela mě to i překvapí. Ale vždyť jsem přece věděla,že o Radka nemám zájem,tak mě ani nemá co mrzet. Vytáhnu z kapsy mobil,který mi ohlašuji přijetí smsky. Tak kdopak to je? Při čtení jména málem zakopnu. Filip.
Ahoj,dlouho jsme se neviděli,tak jsem si říkal jestli se nechceš zítra sejít. Je mi s Tebou fajn.
Ach jo,co mu mám sakra odepsat? Že jo a budu se nudit celý den nebo mám i s tímhle skoncovat? Sakra ty huso,ty námluvy,že se ti třeba časem začne líbit byly ještě horší než mu lhát. Rozhodnu se pro střední-zlatou cestu.
Ahoj,klidně se můžeme sejít,ale jako kamarádi.
Napíšu a jsem spokojená,zastrčím mobil do kapsy a zalovím v batohu pro klíče,protože jsem už došla k baráku. Astra už mi běží naproti,takže než zapadnu do baráčku,tak se s ní musím pomazlit. Je to blázínek. Nikdo není doma,super. Vyšlápnu schody do pokoje shodím ze sebe batoh a oblečení,oblíknu kraťasy a tílko a otevřu další příchozí smsku.
Co jsem udělal špatně? Myslel jsem,že by mezi námi mohlo být něco víc.
No,a co mu na tohle jako mám napsat? Znovu si promítnu v hlavě,jestli bych mu nemohla dát šanci,ale zas dojdu k názoru,že k němu nic necítím. Ani k žádnému jinému klukovi,kterého znám. Vlastně jo…k Robovi,ale ten má jiné zájmy.
Filipe není to Tebou,jsi skvělý kluk,ale bohužel ne pro mě.
Finíto,odesláno a jestli ještě napíšu,tak už neodepisuju.
Odezvy se už nedočkám. Tím lépe. Vezmu sportovní batůžek,naházím do něco věci do Fitness a vydám se z domu. Musím si jít zacvičit. Doma bych seděla,jak kůl v plotě. Pořád mi trčí v hlavě Ondra. Ale nesmím na to myslet,aspoň ne tady doma.
Ve Fitnessu u pokladny si zaplatím hodinu aerobiku,jako vždy a pak dojdu k hale,kam chodím na aerobik a počkám s ostatníma holkama. Čekání si krátím kecáním s holkama. Káťa mi líčí,jak se těší až za týden zmizí na měsíc do Anglie. Helča,že se těší až jí dneska přijede přítel a tak dále.
Asi za 10 minutek,právě včas přijde Zuzka,cvičitelka aerobiku,která nám vždy vytáhne,jak ráda říká ďábla z těla. Mám jí ráda. Ty 2 roky,co jsem chodím byli skvělé. Ze začátku jsem ji sice vůbec nestačila,ale to se všechno změnilo.Teďka už s ní dotahuju do konce.
"Ahoj holky,tak co,jdeme na to?"přivítá nás.
"Jasně,jen nás,ale první pusť do šatny ty naše ďáblice."zakření se na ní Helča.
V šatně se rychle převlíkneme a pustíme se do toho. Vypnu a vnímám jen Zuzku a kroky,co dělá.
"Tak holky,první si dáme naší starou sestavičku a pak se naučíme pár nových kroků."zavelí Zůza. Makáme jak šroubci. Jde nám to. Ve skupině nemáme žádné nováčky,jen starou sestavu holek.
"Á padla,"ukončí hodinu. Všichni se jako na povel svalíme na zem,kro Zuzky,která vypne přehrávač a hodí do sebe půlku čisté vody. "Byli jste skvělý holky,jako vždy. S Vámi se mi cvičí skvěle."lichotí nám Zuzka. Pomalu se zvedáme ze země a odcházíme do šatny,kde na sebe naházíme oblečení,díky teplému počasí jen lehké. Vyjdeme z haly,Zuzka zamkne,rozloučí se a prchá do své kanceláře. Domů ještě nemůže,protože má ještě pár lekcí aerobiku.
Před halou stojí krásná Alfa Romeo. Zajímalo by mě,čí nebo na koho tu čeká. S údivem zjistím,že je to ten Helči borec. No teda…Borec,jakmile Helču spatří vyskočí z auta a…Ježiši! Žádný borec,ale normálně starej čtyřicátník! Helča má zase partii. Kupodivu jí to vůbec nevadí,ještě mluví,co nejvíc nahlas,aby upoutala pozornost. Helča je fajn,ale v tomhle se teda pěkně sekla.

Hříšná 6-10

23. července 2009 v 19:26 | Miss.Šuliiinka*..zase vymýšlí příběh..x) |  Pokus o knížku...
O Dějepise,který proběhne vcelku rychle pozoruji Ondru. Ani jednou na tu nabídku či šanci Sáry nezareagoval. Strašně mě to potěší,přece jen má Ondra mozek a nebo má holku. To by bylo snad ještě horší! Tahle myšlenka mě dokonale vytočí,takže při tělocviku,kdy už máme k smůle Sáry naší učitelku Hájkovou a ne učitele Březinu zapomenu na písknutí startu a vyběhnu o 3 vteřiny déle a celou štafetu doslova zvorám.
"Sakra Šerezská!"vypískne učitelka. "Vkládala jsem do Vás a Vaší skupiny veliké naděje a Vy to takhle zvořete!" "Chcete si to dát ještě jednou?"zeptá se mě Hájková. Kývnu na souhlas. Nic jiného mi nezbývá!
Připravím se na start a nic jiného nevnímám a nesleduji než učitelku. Učitelka zvedá ruce,ještě výš a start! Naberu slušnou rychlost už v začátku až se bojím,že mi pak nevystačí síly. Když míjím kulatý záhyb tak se na moment kouknu za sebe a zjistím,že jsou skoro 3 metry zamnou! Jak jsem si myslela,že mi nevystačí síly,tak jsem se pěkně sekla,protože stále přidávám. Nevím proč a nevím jak to,že dneska mám tolik energie. Do cíle dobíhám první a nejsem skoro vůbec unavená! Asi nějaké nadpřirozené síly mi seslaly z nebes energii. Musím se nad touhle hovadinou zasmát jak kůň.
"Tak se mi to líbí."pochválí mě učitelka a zapisuje čas.
"To byla bomba."řekne mi Terka a ještě pár holek. Od Sáry se dočkám jen odfrknutí. Mně je očividně jedno,jestli jsem to zaběhla dobře a nebo to úplně zmrvila. Pořád se mi honí hlavou,jestli má ten Ondra holku,sakra! Strašně bych chtěla vidět Terku šťastnou.
Kouknu se k plotu,kde se momentálně fláká partička frajerů a v jednom z nich poznám Radka! Radek se na mě směje a zvedne prst do výšky: "To byl jak Usain Bolt"křičí na mě přes půlku hřiště. Opravdu vtipné! Zakřením se na Radka a radši se tam už dál nekoukám.
"Tak holky,dneska konec."řekne Hájková a žene nás ze hřiště. Když míjíme plot s Radkem a jeho kamarádíčkama,tak se Hájková zastaví: "Chlapci,pro příště si běžte za zábavou jinam. Toto je školní hřiště,kde probíhají od 8 do 3 hodin tělesné výchovy a ve středu a pátek od 4 do 6 hodin tréninky. Nikolu zázemí pro partičku nic nedělajících hůlvátů. Chápu,že Vás baví sledovat pohybující se děvčata,ale to je krajně neslušné."ukončí svůj proslov Hájková a my se můžeme potrhat smíchy. Teď už sem ani nepáchnou,borci.
"Ta jim to nandala,viď."hihňají se holky.
Dojdu do šatny,kde ze sebe shodím oblečení na tělák,pak si nastříkám sprej adidas podpaží,hodím na sebe sukni a tílku a peláším pryč ze šatny do chodbičky,kde čekám než zazvoní a Hájková nás propustí na oběd.
Skvěle nádlábnutá špagetami s boloňskou omáčkou se vydám domů. Před školou je zase frmol. Dojdu k brance a uvidím tu partu frajerů a mimoděk se začnu smát. Radek mě zmerčí jako první a hrne se ke mně.
"Dobrou babiznu máte na tělák,"řekne uznale-ironicky.
"Viď,"usměji se na něj sladce,obejdu ho a než stačí něco říct jsem dva metry od něj.
"Na Boltna si už hrát nemusíš,"řekne ironicky. Podívám se na něj a s úšklebkem řeknu: " Taky,že ne. Od blbejch lidí mě to žene samo."a otočím se na patě.

Hříšná 6-9

19. července 2009 v 16:59 | Miss.Šuliiinka*..zase vymýšlí příběh..x) |  Pokus o knížku...
Po delší pauze-další část:)

"No,zkusím to, ale stejně už mi to asi bude k ničemu,"vzdychne. "Ne!Proč myslíš?"¨zeptám se překvapeně. "Ještě je dost času na opravení známek,"utěšuji ho. "Hm,to máš fuk,"řekne a odejde. Nechápu ho. První se snaží si opravit známky a pak řekne "To máš fuk", no nehrabe mu? Ale pryč s Petrem. Připravím si na stůl sešit na rodinku a otočím se na Terku:"Hele Tery, co říkáš tomu, že by jsme zašli třeba nakupovat a tak. Už strašně dlouho jsme nikde nebyli."navrhuji jí. "No,víš Ely. Mně se to zrovna nehodí. Musím mamce doma pomáhat s něčím na výstavku do její školy. Od zítra. A dneska se chci mrknout na chemii."zavrhuje moje plány. "Ale slyšela jsem,že hodně lidí teďka chodí na fotbalový zápasy, tam na to hřiště jak skoro za vašim barákem. Prý se tam od začátku dubna hrají zápasy a navíc díky hezkýmu počasí tam chodí i hodně lidí."říká s očima navrh. "Tak se tam zajdi mrknout, určitě tam někoho potkáš,"nabízí mi. "Hm,bez tebe? Ach jo. Možná když bude stav nouze,"zakřením se na ni.
Na rodinku přijde naše mladičká učitelka Sandra Černá a vysvětluje nám jak se správně stravovat. Jako by nám to neříkali v každém ročníku. Koukám do blba,ale když začně říkat něco o sportovním dni, tak zpozorním.
"Jako každý rok, tak i ten dnešní jsme pro vás připravili sportovní den. A jelikož mě o to váš třídní požádal, abych vám řekla co a jak tak mě prosím začněte poslouchat. Tentokrát to nebude tak obyčejný sportovní den. Budeme pořádat štafetové kolo na 100 kol. Poběží tam z každé třídy kdo chce. Prostě, kdo si rád zaběhá a zúčastní se, tak bude vítán. Pak samozřejmě obvyklé disciplíny jako: sprint,dálka,výška,hod kriketem…"dokončí učitelka.

"Má někdo nějaké dotazy?"řekne. Nikdo svou ruku nezvedne, takže není co řešit.
"Dobře, ale běda, jak se pak na to budete třídního učitele ptát a dělat ze sebe hlupáky, že jsem vám nic neřekla! Naopak. Ještě jsem vám dala možnost se zeptat!"vyhrožuje nám učitelka. Se zvoněním sbalí fidlátka a odejde.
"Pcha! Určitě budu ze sebe někde dělat debila!"řekne Sára a zakousne se do jablka.
"Ale Sáro,vem si to tak,že si budeš moct zlepšit svoji postavu,"láká jí Petra.
"Máš snad pochybnosti s mojí postavou?!"zeptá se jí Sára výhružně.
"Ne,e…"zaškobrtne se Petra.
"No proto!"řekne Sára a opovržlivě si změří Petru.Nechápu,jak se s ní může bavit. Vždyť jí ponižuje! Až teď vyndám svačinu z baťohu. Nikdy jindy jejich hádky nesleduju,ale tahle mě zaujala.
"Hej,lidi!Máme se přesunout na příroďák do auly. Budem prej koukat na film."křikne do třídy Bára. A jé,to budou zas hlody. Petra asi myslí na to samé,protože jakmile na ní kouknu zvedne otráveně oči.
"Tak dem."břikne mi do zad otrávěne. Samozřejmě jsme měli pravdu. Nudný film o geologii. Ach jo.
Jakmile zazvoní vyskočím ze židle a ze dveří auly. Už jen fyzika,dějepis a tělák….

Učitel na fyziku Antonín Kleplička se nám jako vždy snaží něco dostat do hlavy. Ale moc se mu to nedaří. Já nevnímám, protože přemejšlím, co budu dělat, když Terka nemůže. Možná zavolám Martině. Je to moje dlouholetá kamarádka. Už jako malé jsme si hráli. Naše mamky se znají a právě díky nim se známe my dvě. Marťa je o 2 roky starší. A pro mě je něco jako vzor. A ostatní nevnímají,protože mají důležitější věci na práci. Třeba Sára si lakuje nehty,Ondra s Milanem mastí karty a Terka si něco píšu na papírek.
"Takže příklady ze strany 86 vypracujte doma"skončí konečně fyzikář. Jakmile zazvoní odkráčí ze třídy.
"Tery?"šťouchnu do kámošky. "Jdeš semnou na záchod?"zeptám se jí.
"Jo,jasně." Vlezu do kabinky a za minutku jsem zpět,umeju si ruce a můžeme jít,kdyby….Sáru s Petrou slyšíme už z chodby. Kouknu na Terku a je mi hned jasné,co uděláme. Rychle skočíme do kabinky WC. Naštěstí je dost prostorná.
"Dneska jsem pozvaná na dost dobrej mejdan,"nakrucuje se Sára.
"Fakt?"závidí jí Petra. "A budou tam nějaký hezký kluci?"
"Jasně,že jo ty trubičko,"setře jí Sára "Jinak bych tam přece ani nelezla," "Cejtim to v kostech,že zažiju něco světového."
"A bude tam i Ondra,"zajímá se Petra. Najedou Terka zpozorní a já si uvědomím proč. Strašně jí raní,jestli řekně,že jo. Já blbá! Takový nápady zalejzat do kabinek a odposlouchávat!
"Jo,měl by tam bejt," "Musim ho konečně sbalit."plánuje Sára a pomalu odchází ke dveřím,protože se její hlas vzdaluje. Podívám se na Terku a je mi ještě mizerněji.
"Promiň,byl to blbej nápad."omluvím se Terce.
"Ne,to ne…Ely,proč já mám sakra takovou smůlu?"řekne šeptem a její oči se mlží slzami. "Copak mám nějakou šanci proti tý nádheře?"řekne už v pauzách,kdy vzlyká.
"Terko!!"zatřepu s ní. "Takhle proboha vůbec nemluv!" "Vždyť nejsi ošklivá. A navíc máš mozek,kterej Sáře chybí. A pojď se omejt,za chvíli zvoní."usměju se na ní.