Hříšná 6-7

20. června 2009 v 20:08 | Miss.Šuliiinka*..zase vymýšlí příběh..x) |  Pokus o knížku...
Po celý den ve škole se nemluví o ničem jiném a mě ani nenapadá koho podezřívat. O přestávce vyšlápnu o patro výš a zajdu za Robem. Nechám si ho zavolat jeho kámošem.(už nejsou ty doby co jsem se pekelně styděla)
"Čauky Eluš,"pozdraví mě. A jé,jé zase ty jeho zkomoleniny! "Já ti dám Eluš,"rozlobím se na něj na oko. "Máš dneska něco v plánu?" zeptám se ho. Rob se najednou rozzáří jak sluníčko, takže mi je jasné, že něco má. "Bohužel Elí, když to vyjde,tak ti později řeknu s kým,"zakření se na mě. "Ok, tak si to uži. Zatím se měj.Pa," a protože vidím, že k nám míří školní "playboy" z jeho třídy tak dodám "brouku". Vysvětlení je jednoduché, Rob mě o to už hodněkrát prosil, aby ho viděl aspoň z nějakou holkou. Schody beru po dvou, abych si teda aspoň stihla do hlavy nabiflovat něco z chemie. A ukáže se, že jsem udělala správně. Protože učitel Kamínek zkouší, sice ne mě, ale můžeme se přihlásit a ještě nasbírat nějaké plusy. Nejsem sice žádná šprtka, která by prahla po plusech a brečela, kdybych náhodou něco nevěděla, ale každý plus se v téhle situaci hodí!
Češtinu,fyziku a výtvarku přežiji už bez následků jak by řekl Rob. Vydám se na oběd, ale dneska si sednu k holkám. Sice mě nebaví poslouchat Sářiny kecy, ale místo u divného týpka jsem hned zavrhla a jinam se jaksi sednout nedalo. Tak se radši rychle naobědvám, abych odsud mohla zmizet. "Héj,krásko!Něco ti vypadlo," slyším za sebou. Otočím se a vidím jak mi hezký kluk podává kartičku na oběd. Ach jo! Ale ten kluk mi někoho připomíná a on si taky asi na mě vzpomíná, protože řekne: "Jé,to jsi zase ty. Včera jsem tě musel postrčit, aby si šla a dnes tě musím honit. No to je gol."zasměje se. No,jo! To je ten kluk co mě včera probudil z přemýšlení. "No,to teda je,"připustím a nesměle se usměju. S klukem, který se mi představí jako Radek dojdu až do šatny a s radostí se s ním rozloučím, protože tomu se pusa nezastaví! "Tak ahoj."loučíme se.
Vyjdu ven a cítím se všelijak. Jsem nějaká divná. Místo abych byla ráda, že si semnou povídá tak krásný kluk! Tak se snažím zdrhnout z jeho blízkosti. A vsadím se, že kdybych navrhla jestli si nejdeme třeba sednout do kavárny, že by šel. Ne, nejsem nějaký namyšlená pipka, co si myslí, že má na každého, ale prostě jsem to z Radka cítila, že by semnou ještě někam šel. A takhle přesně je to i s Filipem! Zatím dojdu k našemu baráku, kde taťka právě vykládá z auta balík vod a igelitku s nákupem. "Ahoj,můj drahý otče!" zavtipkuji a vrazím mu pusu na čelo jen to mlaskne. "No, ahoj dcero. Jakýpak mládenec tě dneska potěšil? Neříkej mi, že jsi tak šťastná jen z toho, že vidíš svého otce, kterého si mimochodem viděla i ráno" vtipkuje taťka. "Tati,snad o mě nepochybuješ" zatlemím se a chci popadnout tašku s nákupem, ale taťka s ní rychle uhne. "Já sám." řekne a zabouchne kufr. Svět se zbláznil! Divím se dál. Jelikož mě to strašně zajímá, tak z taťky nezpustím oči. Sundá si sako,zajde se do kuchyně napít, uklidí balík vod, ale k vyndání tašky se stále nemá! Asi vycítí co mi v hlavě šrotuje, protože řekne: "Zbytek až přijdou všichni!" a tajemně se na mě usměje. To jsou mi věci! Vyšlápnu si schody a zamířím k mým dveřím. Svůj pokoj bych poznala i poslepu. No, aspoň od Danovo určitě. Je to jednoduché, protože mi to tam tak nesmrdí. Asi díky telepatii bouchnou dveře a uslyším Danův hlas jak se vítá s tátou. Zalezu do pokoje a zapnu rádio. Svlíknu si můj modýlek a nasoukám se do domácích kraťasů a třička. Tričko, co jsem měla na sobě dneska odnesu do koše na špinavé prádlo a zbytek uklidím do skříně. Pak uslyším dupání po schodech a za chvilku ke mně vejde Dan a hned se zajímá: "Co tam táta schovává? Vy jste někde byli a zase ti něco koupil viď?"čertí se. "Přemejšlej!Kdyby mi něco koupil tak to mám asi u sebe v pokoji a neschovává to v igelitce ne?" Dan se zarazí a uzná: "No jo, to je fakt. Hm, kdyby tam tak měl dortíčky" olizuje se Dan. "No to je dost možný,osle,"uznám. Má tu bílou krabici. "Tak to pak je v nejlepším pořádku" pochválí Dan a milostivě odkráčí do svého pokoje. No, pokoje? Spíš doupěte, zatlemím se. Nemůžu se dočkat až konečně dorazí mamka a já zjistím co taťka skrývá i když to asi opravdu budou ty dorty a nepletu se! Jakmile mamka dorazí taťka nás zavolá dolů, sesedneme si ke stolu a taťka začne. "No, tak se konečně milá dítka dočkáte,"zakření se na nás. Dneska jsem měl opravdu výjimečný a skvělý den, nebudu to prodlužovat. Dostal jsem prémie, při kterých mi málem vylezly oči z důlků a tak jsem si řekl, že už jsme dlouho nebyli někde pospolu a tak jsem zašel do cestovky a objednal nám dovolenou do Portugalska na 10 dní."dokončí taťka.
"No to je super!" vykřikne Dan. "Jo, to je přidám se k němu. A o mamčině reakci nemusím ani pochybovat, už dlouho si přála, abychom někam vyrazili. Tak se jí to splnilo! "No,to je skvělý miláčku!"řekne a vrhne se na tátu. Já se potom taťkovi taky pověsím kolem krku. Mezi tím co se s taťkou mazlíme se Dan zajímá o krabici. "Jo a abych nezapomněl, jede se na konci prázdnin a tady ještě pár dobrůtek." To už všichni spořádaně sedíme a cpeme se až se nám dělají boule za ušima. No,hlavně Dan!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 SISA SISA | Web | 21. června 2009 v 17:36 | Reagovat

juuj tak to je super diel :-)  aj ja by som chcela ísť do Portugalska :-) alebo niekam na dovolenku :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama